Jde přečíst stenogram po někom jiném?

Jestli jde přečíst stenogram po někom jiném? V zásadě jde. Pokud píše učebnicově a nepoužívá příliš silné krácení pro méně frekventovaná slova.

Na tomto principu fungují např. těsnopisné časopisy a knížky, které jsou užitečné pro zlepšení schopnosti čtení těsnopisného textu. Pokud jsou použity zkratky, tak buď ty oficiální, anebo je napsán začátek slova a nejlépe i konec, takže z kontextu lze velmi jednoduše vyvodit, o jaké slovo se jedná.

Ale záleží také na pokročilosti čtenáře, protože pokud je článek napsán pokročilejším krácením, tak i když jde o oficiální zkratky, nemusí je umět.

Problém může nastat hlavně při čtení starších časopisů, kde v době vydání článku byla daná zkratka běžná, případně výraz, který reprezentuje, se běžně používal, ale v dnešní době je zcela neznámý. Třeba v případě zkratky "odň (u) sví" dnešní čtenář nemá šanci uhodnout, že jde o "Národní souručenství", pokud ten výraz nezná (obrázek níže). Takže někdy je pro úspěšné přečtení stenogramu nutné orientovat se i v dobovém slovníku.

Text může být také napsán v jiné těsnopisné soustavě a bez znalosti dané soustavy ho nelze přečíst - o tom je jiný článek v tomto Blogu. Ale ani čtení v Herout-Mikulíkově soustavě nemusí být vždy úplně jednoduché, protože se v ní v minulosti nacházely znaky, které se později vypustily, takže při čtení starších textů je nutné tyto znaky znát. To ale není takový problém, protože jich není mnoho.

Pokud se však nejedná o oficiální publikace, ale o zápisky různě nalezené, ty nebývají psány učebnicově. Bývají tam časté deformace a další nepřesnosti, a nejsou výjimkou ani evidentní chyby. Ale hlavně každý si těsnopis více či méně přizpůsobuje sám sobě. Takže s tím vším je třeba počítat, ale o to je to čtení dobrodružnější a často i zábavné. Například když to vypadá, že byl pisatel spíš na výstavě "kobek" než "kytek" a že koupil semena "kentusu" místo "kaktusu" :-D. Je výhodné mít víc zápisků od té samé osoby, protože tam už se člověk jaksi naučí chápat styl pisatele a pak se to lépe čte.

Například jak byste přečetli slovo na tomto obrázku? Je to salám z poutě, v botě, z boku nebo z býka? Nakonec jsem to uzavřela jako salám z Česka, i když to tak nevypadá, ale do kontextu se to hodí a také podle zkoumání dalších zápisků pisatele to odpovídá jeho způsobu psaní písmene "č" a "sk".

Někdy přispěchá na pomoc "strýček Google". Jelikož se v gastronomii moc neorientuji, tak jsem neměla tušení na čem že to pisatelka dělala ty kotlety, ale našla jsem, že se kotlety dělají na paprikách a rajčatech, a odtud už byl jen krůček, abych přišla na to, že to záhadné slovo je "rajských".

Následuje další krásný příklad, jaké se můžou vyskytnout problémy při čtení cizího stenogramu. Je tam použita zkratka pro "akce", ale jelikož byl zápis psán poslední den v roce, je pravděpodobnější, že jde o Silvestrovkou oslavu, tedy že je tam "oslava konce roku" a ne "oslava, akce roku". Nevím, jestli to byl záměr, že to pisatelka byla takto zvyklá psát, anebo jde o omyl, resp. jednorázový rozmar. Já také občas napíšu něco jinak, než jak jsem běžně zvyklá. Člověk sám nejlépe ví, co napsal, ale někdy ani to ne, zejména po větším časovém odstupu. 

Největší zádrhel jsou vlastní jména, protože variabilita je tam opravdu velká. Navíc stejné jméno má někdy jiný pravopis, a vzhledem k tomu, že se těsnopisem píše nejčastěji foneticky, nemůžete si být jisti, jestli se "bidrman" píše Bídrman anebo Biederman. Ale když chceme psát nefoneticky, tak "biederman" se těsnopisem také dá napsat. Co ale nelze rozlišit, je trvdé "y" a měkké "i", protože to se v těsnopise píše úplně stejně. Ani délka samohlásek se nerozlišuje, takže nerozlišíte, jestli jde o "matku Bóži" nebo o "Matku Boží", jedině z kontextu. Také se nepíšou zdvojené souhlásky, takže "Ana" i "Anna" by se psaly jako "ana". A pokud je písmo nepřesné, tak nemůžeme vyloučit ani že se jedná o "Janu" anebo o "Jana".