Vzkaz v lahvi

06.03.2021

Na těsnopisný text můžete narazit i při stavbě zídky, jak se to stalo paní, která jej našla v lahvi, na kterou narazila při kopání země.

Jak je to v dnešní době běžné, když narazíte na něco, s čím potřebujete poradit, jdete s tím na internet :-). A tak to bylo i v tomto případě.

Oslovili mě dva pánové s tím, že v jedné historické skupině na Facebooku se jedna paní obrátila na členy skupiny s prosbou o pomoc s textem, který našla v lahvi při kopání země.

Příběh stoleté lahve

Než se text ke mě dostal, byl již v Ústavu pomocných věd historických a archivnictví identifikován jako těsnopisný, a že je psán Gabelsbergerovou soustavou. Jejich kolega - také historik - mi text poslal i s komentářem od dotyčné paní o okolnostech nálezu.

Paní popisovala, že bydlí na malé vesnici, dcera koupila dům a teď tam dělají různé úpravy. Při kopání základů pro zídku narazili v hloubce 80 cm na zašpuntovanou lahev s tímto dopisem.

Jelikož s Gabelsbergerovou soustavou přicházím do kontaktu jen sporadicky, neuměla jsem to "z fleku" hned v té chvíli všechno přečíst, jen že jde o politický text a přibližně o čem se tam píše. Navíc papír byl dost potrhaný, pokrčený a inkoust rozpitý. Po "vyžehlení" papíru to šlo už lépe a druhý den večer paní již měla překlad k dispozici. Paní byla ráda a pánové z historické FB skupiny také.

Paní doplnila, že si pamatuje z vyprávění otce, že na onom místě byl před stavbou domu les. Pozemek pro stavbu domu byl koupen prvním majitelem v r. 1938. Podle určitých dalších indicií vyvodila, že dotyčný pán zřejmě nebyl autorem textu a že lahev může mít asi 100 let.

Zajímá vás, jaký je obsah dopisu nalezený v stoleté lahvi, s čím se s námi chtěl pisatel podělit? Překlad je níže. Fotografie po rozkliknutí můžete zvětšit.

A pozor, je tam "chyták" - vytržená část nahoře je opačně! :-D

Rozluštění textu

Dopis je psán Gabelsbergerovou soustavou, která se v Čechách používala na konci 19. a začátekem 20. století, než se zavedla současná Herout-Mikulíkova soustava. Více o českých těsnopisných soustavách si můžete přečíst v části o historii českého těsnopisu.

Dnešní sovětský režim v Rusku diktaturou jest, ale není diktaturou proletariátu podle učení Marxe, nýbrž diktaturou vůdců malé politické strany. Bolševická diktatura jest docela zřejmou diktaturou ohromné menšiny. Jest to oligarchie, oligarchie aristokratická v pravém slova smyslu. Není to diktatura proletariátu, nýbrž diktatura nad proletariátem.

Převrat listopadový roku 1917 nevznikl hnutím masovým, nýbrž jest dílem vůdců, pracujících v zákulisí a shora.

Bolševici provedli petrohradským vojskem a hlavně námořníky svůj stranický převrat. Provedli ho vojskem velmi málo socialistickým a od té doby až po dnes opírali se o vojsko. To vojsko nebylo všechno ani ruské, nýbrž byli v něm i cizí žoldnéři, sloužící za vysoký plat a výhody.

Vůdcové se pokládají za jakési proroky a to proroky neomylné, mluvící a jednající ve jménu neomylného "proletariátu", "masy" a neb jak ten velký svůj fetiš titulují. Na jedné straně se schovávají za masu, na druhé straně si osobují vůdcovství bez masy a nad masu.

Marx si představuje organisovanou masu, organisovanou majoritu a to ohromnou majoritu proti mizivé menšině kapitalistů.

Člověku musí být život druhých svatý - člověk musí mít úctu k osobnosti a k životu svého bližnýho. To jest základ všeho života jednotlivců a společnosti. A tento humanismus určuje pravidla revoluce a války. Revoluce musí býti podniknuta na obranu, nikoli s panovačnosti a hrozby útočnosti a musí obětovat životů co nejméně. V tom se právě Rusové pro svou kulturní primitivnost liší od nás na západě. Ve válce, v revoluci život jen a jen hoří. Bolševici stojí v tom na velmi nízkém stupni. Viděli jsme na vlastní oči úžasné činy bolševických revolucionářů, jevila se v nich přímo barbarská hrubost, často až zvířeckost. Ale největší mravní hrůzy jsem vyciťoval v té očividné zbytečnosti obětí.

Bolševici nedovedli a nedovedou pracovat, dovedou k práci donucovat. Dovedou bojovat, ubírat, umírat, ale nedovedou pilně a stále, neúmorně pracovat. Jest to otroctví dělníků.

Marx si přál, aby socialismus byl opravdu vědecký, aby tak proletariát byl s to kontrolovat výrobu a vývoj průmyslu, aby socialisté dovedli řešit otázky v klidu a s rozvahou, které lidskost a spravedlnost vyžadují.

Lidé na nejvyšším stupni osvícenosti a mravnosti stlačují nejvyšší ideály a ideje na své nivo (úroveň). A podle toho vypadá ruský komunismus. Bolševici jsou lidé jedné knihy a ti jsou vždycky nebezpeční. Bolševická masa jest nevzdělaná, bolševičtí vůdcové jsou velkou většinou polovzdělaní. V bolševictví není přesné vědy.

Druhým se ruský vzor nehodí. V Rusku není komunismus ani socialismus, prostě proto, že ruský národ není vzdělán pro socialismus. (Jest to diktatura nepatrné menšiny nad ohromnou většinou)

Jsem ráda, že jsem mohla pomoct při tomto pátrání, zejména když pro nálezkyni to má hodnotu i z hlediska rodinné historie.

Další rozluštěné texty naleznete ve skupině Luštění těsnopisných textů.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky