O soutěžích v těsnopisu

Mini-interview s Ing. Ludmilou Novákovou, předsedkyní Těsnopisného spolku, o soutěžích v těsnopisu.

Jak kdysi stenografové trénovali ty "nadnormální" rychlosti?

Pokud jde o ty nahrávky s vysokými rychlostmi, tak ty musel někdo nadiktovat, a to buď přímo (v době, kdy nebyly magnetofony), anebo pak je nahrál na magnetofon či diktafon, kde se však nic nedalo zrychlit. Tu magnetofonovou pásku jsme samozřejmě museli přetáčet a hledat pracně podle textu začátek diktátu, konec diktátu.

Kdo to diktoval?

Dříve to diktovávali asi dva těsnopisní vyučující z Těsnopisného ústavu, v pozdějších letech pak zástupce ředitele Těsnopisného ústavu prof. Hajný, já jsem také někdy diktovala. Ale ona je to velká "fuška". To člověk musí docela dlouho trénovat, aby to bylo řádně nadiktované, srozumitelné atd. Je to hodně vysoká rychlost, třeba těch 180 slov za minutu nebo i ta 190ka.

Mně u většiny diktátů to ani nejde nadiktovat rychleji než nějakých 160 a něco slov za minutu, prostě to ani nevyslovím, a to už i tak občas trochu komolím.

Je velká práce tu vysokou rychlost napsat, ale i nadiktovat. Obojí se musí trénovat.

Asi to nebude tak, že když někdo napíše 150 slov za minutu, tak napíše už i 190...

Všechno chce čas, nejde to tak rychle, to chce uzrát a osvojit si dobré zkratky a spřežky. A také samozřejmě zrychlovat reakci mozku aby od vyslovení slova přes mozek do ruky byla ta dráha "co nejkratší a nejrychlejší", laicky řečeno. Pro zkoušku z komorního těsnopisu (pozn. do 110 slov za minutu) stačí napsat normální diktát tak do 130 nebo 140 slov za min.

Také by mě zajímal obsah těch diktátů během socialismu na československých soutěžích, předpokládám, že tam byl určitý rozdíl oproti mezinárodním soutěžím, že ta frekventovaná slova byla jiná, když byl jiný režim.

U těch socialistických diktátů to bylo krásné, měli jsme mnoho pěkných spřežek, které zrychlovaly psaní. V současnosti je to trochu horší, náročnější. Nejsou stabilní témata, pořád se to mění a s tím se stále mění i zkratky a spřežky. Pokud byla domácí soutěž, tam mohl být diktát se socialistickou tématikou, pokud byla mezinárodní soutěž, tam byly diktáty tematicky zaměřené na tzv. třetí země, aby to nebylo ani socialistické ani kapitalistické. Bylo to bez problémů.