Výlet do Krkonoš s historickou souvislostí

Toto je další zajímavý Gabelsbergerský úlovek. Jedná se o pohlednici z r. 1923, kde pisatelka popisuje svůj výlet do Krkonoš a čeho byla - zdá se neplánovaně - svědkem :-).

Pohlednici našel uživatel Facebooku při úklidu na půdě v krabici, kde byly věci po dědovi.

Text je psán Gabelsbergerovou soustavou, i když je z r. 1923, kdy už byla oficiální soustavou Herout-Mikulíkova těsnopisná soustava (od r. 1921).

Text jsem dešifrovala následovně:

Milan! Jak vidíš, sedím už zas doma a vzpomínám na svou krásnou cestu třídenní, ale ještě se tam vyberu. Pořádně jsem se namlsala. Provedla jsem ji celou dle plánu. Doufám, že již moje lístky máš, poslední byl tuším ze Sněžky ze slavné Obří boudy. Posílám ti dodatečně Kozí hřbety, což jest nejvábnější kousek. To Bůh ví, že člověk rád chodí po střeše. Ráno v neděli jsem šla na východ slunce na Sněžku. Byla velká zima, kolem nuly a příšerný vítr, že se člověk motal a vzdor tomu šlo tisíce lidí nahoru, poněvadž byl tam právě konán komunistický míting. Můžeš si představit, že nahoře bylo plno, všechno se kroutilo zimou a bylo drchané větrem, vlály rudé prapory, asi 11, a všechen dav hleděl k východu, kam se pro nás valila mračna, jež na svých vrcholech hořela karmínem, ale slunce jsme neviděli vyjít. Od Obří boudy pak šel tisícihlavý dav s kapelou a velkým bubnem a malým napřed, a daleko doléhal ke mně zpěv a hudba, když už jen prapory rudé nad louči se třásly, až to zmlklo docela. Já šla na Luční boudu a pak mezi Studničnou a Luční horou přišla na planinu po vozové cestě, kudy i povoz s pivem jel. Prohlédla, poznamelala různé ty křižovatky, nakoukla i stranou do cest například směrem ke Kozím hřbetům, abych se podívala, kudy jsem včera šla a včera sledovala cesty zde na této straně. Pak jsem se podívala na Dvorskou boudu, kde vojáci měli horská děla 4 zamaskovaná a všude plno drátu telefonního. Cesta plná rozhledů stále. Na svahu Liščí hory jsem si sedla a dívala se na Sněžku, jelikož krásně vypadá. Na Studničné hoře velký flák sněhu. Viz pokračování na II. lístku. Nazdar. (asi podpis - tvoja dudla???)

Historická souvislost

Když to bylo hotové, na to mi nálezce poslal vzkaz, že na webových stránkách Komunistické strany našel zajímavou zmínku o události, kterou pisatelka popisuje:

V období po I. světové válce až k uchopení moci H...rem mají velký význam mezinárodní setkání českého a německého proletariátu v Krkonoších. Hory Krkonoš a státní hranice nebyly pro dělnickou třídu a její komunistický předvoj překážkou, která by národy rozdělila na nepřátelské tábory, ale neopak byly mostem, který vedl ke sbratření českého a německého proletariátu.

První setkání 3.9.1922 bylo ilegálně organizováno na Pomezních boudách v Krkonoších. Bylo to setkání komunistické mládeže z Čech a Slezska.

Druhé setkání 17.6.1923 realizované na hranicích u Horního Adršpachu, bylo podstatně mohutnější.

Rozmach revoluční vlny dal podnět k dalšímu setkání 5.8.1923 na Sněžce, které bylo až dosud největší a nejpočetnější manifestací bratrství Československé komunistické strany z oblasti Hradec Králové a Vratislavské oblasti. Pod rudými vlajkami a standartami zpívalo na nejvyšší hoře Čech na 6000 komunistů Internacionálu.

Čtvrté setkání bylo znovu realizováno na úpatí Sněžky u Obří boudy 26.7.1925. Toto setkání bylo především záležitostí mládeže. Mladí revolucionáři zde byli přepadeni říšskými ozbrojenými oddíly, které ukořistily některé vlajky a snažily se účastníky rozehnat. České státní orgány vedly soudní proces proti organizátorům a řečníkům neohlášeného meetingu.

Další rozluštěné texty naleznete ve skupině Luštění těsnopisných textů.