Jaká je rychlost psaní těsnopisem

Těsnopis umožňuje velmi rychlé, až doslovné, zachycení mluvené řeči.

Rychlost psaní latinkou je asi 25 až 35 slov za minutu, při vyšších rychlostech už po několika minutách mám pocit, že mi upadne ruka. Těsnopisem napíšu klidně i víc jak 100 slov standardního textu za minutu (tedy ne texty typu "máma má tety" a podobně), a ruka to ani nepocítí. Při delším psaní je to víc zátěž pro mozek, než pro ruku, hrozí spíš, že člověk neudrží pozornost. Ale i to lze tréninkem vylepšit.

Při základní zkoušce z těsnopisu se píše 6minutový diktát se zvyšující se rychlostí 50 až 70 slov za minutu. Je možné složit zkoušku i z vyšších rychlostí, až do 110 slov za minutu.

Zdroj obrázku: Miloš Matula: Moderní těsnopis, SPN, 1983

Rychlost řeči při běžném projevu, při přednášení apod., aby posluchač dokázal řečené i vstřebat, je v průměru tak 100-110 slov za minutu, i když existují i rychlejší řečníci. Nemluvě o zprávách v TV anebo v rozhlasu, tam mnohdy opravdu drmolí, ale takové zprávy naštěstí bývají obvykle krátké. Na druhou stranu, pan prezident Zeman v posledních letech klesl již na 60 slov za minutu, což je téměř začátečnické tempo z pohledu těsnopisce :-). Český rekord v rychlosti stenografování vytvořil pan Miloš Matula v r. 1957, a to 200 slov za minutu (na obrázku je část z jeho pověstného stenogramu). Upřímně - chtěla bych to slyšet. Musel to být pořádný jazykolam (schválně, zkuste ten text přečíst touto rychlostí, já jsem se k tomu ani nepřiblížila), protože už při rychlosti kolem 160 slov za minutu se člověku tak zamotává jazyk, že to snad ani nejde bez předchozího nacvičení správně přečíst (mluvím stále o standardním textu). Později na stránky přidám i ukázku takového diktátu, abyste měli představu.

Není však nemožné artikulovaně přednést text i rychlostí nad 200 slov za minutu, hodně záleží na počtu slabik a na zdatnosti artikulace řečníka. Prý ale nad 250 slov za minutu již nelze artikulovaně mluvit.

Z psychiatrického hlediska spontánní projev pod 70 slov za minutu bývá již patologicky zpomalený (vyskytuje se např. u deprese) a nad 150 slov patologicky zrychlený. V průměru to bývá mezi 100 a 110 slovy za minutu. Spontánní projev je například když člověk řekne svoje základní údaje, údaje o rodičích, sourozencích atd., tedy něco, nad čím nemusí moc přemýšlet.

Vyšší než rychlost mluvení je rychlost čtení. Udává se v průměru kolem 200 slov za minutu. Těsnopisem se tedy můžete vyrovnat této rychlosti.

Rychlost myšlení je však ještě o něco vyšší. V průměru je to prý kolem 400 slov za minutu. Tréninkem lze čtení zrychlit i na tuto rychlost, navíc kurzy rychločtení nabízejí získání schopnosti čtení až 1000 slov za minutu. Mozek je tedy schopný zpracovat mnohem více slov za minutu, než dokáže vyslovit.

Pro pohodlný těsnopisný záznam má obrovský význam srozumitelnost, logická struktura a gramatická správnost přednášeného textu. Nejhorší je, když řečník nedokončuje věty, přeskakuje z myšlenky na myšlenku, používá neologismy a agramatismy. Z tohoto pohledu je velice chválen již zmiňovaný prezident Zeman, ale také prezident Klaus.

Také velmi záleží na tom, aby se těsnopisec orientoval v tématu, který zapisuje, aby byl seznámen alespoň se základními pojmy daného oboru a nejlépe, aby měl připravené i příslušné zkratky. Jinak by jen zbytečně ztrácel čas při vypisování neznámých termínů.

Podstatným aspektem pro měření rychlosti zápisu je též počet slabik. V současné době se soutěžní diktáty na Intersteno sestavují právě podle počtu slabik a ne podle počtu slov. V každé minutě se počet slabik zvyšuje, bez ohledu na počet slov, a tak se může stát, že v určité minutě je méně slov než v předchozí minutě, ale subjektivně vnímaná rychlost přednesu se zvyšuje.

Postupně budu přidávat na kartu Stenozor videa s různými rychlostmi přednášených textů, můžete to pak porovnat.

Další zajímavé články na téma psaní těsnopisem a učení se těsnopisu najdete na kartě Blog.