Cestovatelé Zikmund a Hanzelka o těsnopise

Těsnopis na cestách

Dne 22. ledna 1958 při televizní reportáži před kamerami ležel ošoupaný cestovatelský blok se stenografickými poznámkami, který patřil pánům Zikmundovi a Hanzelkovi. Takových by se ale v jejich archivu našly celé desítky. Se záznamy psanými v poměrném klidu, jindy však za podmínek cestovatelsky ztížených: rozkodrcané písmo s impresemi krajiny, technickými palubními daty, jak je zachytila ruka na spolujezdcově místě v jedoucím voze, v kamenité poušti, ve vyschlých řečištích, na odplavených silnicích, v jezdeckém sedle na výpravě za lovci lebek na horní Amazonce.

Těsnopis pro ně však nebyl jen technickou pomůckou, ale něčím mnohem víc: koníčkem, a to velmi užitečným. Naučili se mu na střední škole (Jiří Hanzelka na smíchovské obchodní akademii, Miroslav Zikmund na reálném gymnasiu v Plzni) a pokračovali pak v jeho nepovinném studiu i na Vysoké škole obchodní v Praze. Své znalosti české soustavy Heroutovy-Mikulíkovy rozšířili i o znalost německého a anglického převodu.

A nyní dejme slovo slavným cestovatelům

"Nouze naučila Dalibora housti, říká staré české přísloví. A tak jsme se naučili stenografovat potmě, když bylo třeba pořídit v projekčních místnostech servisních volacích stanic scénosled nebo komentář k filmům, které jsme cestou natočili a které jsme často po dlouhých měsících dostali z laboratoří.

Stenografické záznamy nám pomáhaly zachytit prchavou impresi, neopakovatelnou ve své bezprostřednosti, a to až do doby, když byl čas na systematické přepsání deníkových poznámek na stroji, a průklepem, podle nichž pak rostly naše tiskové a rozhlasové reportáže.

Kde záleželo na každém slovu interviewu, na jeho obsahu i smyslu, tam opět přispěchal na pomoc těsnopis, často zaznamenávaný potají, pod stolem. Při interview habešského císaře Haile Selassié nám pomohla i znalost anglického převodu Herouta-Mikulíka.

A tak bychom mohli pokračovat ve výčtu až přes chvatné koncepty jednotlivých reportáží nebo kapitol knih, které jsme psali mnohem později, po návratu z cest."

Těsnopis jako pomůcka moderního člověka

Vyjádřili se, že i v době technických vymožeností vidí velký význam těsnopisu, a to nejen pro cestovatele, novináře, spisovatele nebo filmaře, ale považují těsnopis za nezbytnou pomůcku moderního člověka:

"Diktafon nemívá člověk u sebe právě v okamžiku, kdy potřebuje bleskově zaznamenat jeden z tisíců kaménků mosaiky, petrifikovat myšlenku, identifikovat jeden z tisíců fotografických snímků nebo filmových záběrů, často v situaci, kdy je ověšen jinými nezbytnými technickými pomůckami, totiž fotografickými přístroji, exposimetry, filmovou kamerou, bleskovými světly, gonoskopem na cinemaskopický film atd."

Knížka "Afrika snů a skutečnosti" psaná těsnopisem

Pánové Zikmund a Hanzelka dali souhlas k vydání výběru z jejich díla "Afrika snů a skutečnosti" těsnopisem, který v r. 1959 vydal Státní ústav těsnopisný. V předmluvě k tomuto dílu najdete jejich kompletní vyjádření k těsnopisu.

Tato knížka je velmi vhodná zejména pro začátečníky, protože kromě toho, že je psána velmi poutavým způsobem, i s konverzacemi, na každé stránce najdete vysvětlivky, je tam mnoho vypsaných (tedy nekrácených) slov a cizí výrazy jsou psány latinkou.

Další tipy na knížky psané těsnopisem najdete na webu "Těsnopis mě baví".